Zpráva o stavu životního prostředí 2018

Zpráva o stavu životního prostředí 2018

Ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících zemské klima, stagnace podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové produkci energie, nárůst produkce odpadů na obyvatele či vysoce poškozené lesy v ČR – to jsou hlavní problematické oblasti, na které upozorňuje aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2018.

Významným činitelem, který ke znečištění ovzduší, především v městských aglomeracích, přispívá, je silniční doprava. V menších obcích bez významnější zátěže z dopravy a z velkých zdrojů znečišťování ovzduší je rozhodujícím faktorem znečištění ovzduší lokální vytápění domácností.

I přesto, že v dlouhodobém horizontu pokračuje pokles emisí znečišťujících látek, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší (zejména suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu) v oblastech, kde byla v předchozích letech identifikována zhoršená kvalita ovzduší, meziročně významně neklesají. Vývoj kvality ovzduší je doprovázen výkyvy, které souvisejí především s meteorologickými podmínkami a vývojem antropogenních tlaků na kvalitu ovzduší, kterými jsou kromě velkých zdrojů znečišťování zejména vytápění domácností a doprava. K překročení imisních limitů na měřicích stanicích tak docházelo i v roce 2018 zejména v souvislosti s výskytem zhoršených rozptylových podmínek, které bývají spojeny s inverzním charakterem počasí v chladné části roku.

V roce 2018 bylo na území ČR z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 vyhlášeno celkem 10 smogových situací s celkovou délkou trvání 775 hodin, a také 4 regulace s celkovou délkou trvání 259 hodin. Meziročně tak došlo k poklesu těchto smogových situací, a to vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo na celém území ČR z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 vyhlášeno celkem 39 smogových situací o celkovém trvání 3 757 hodin a regulací bylo vyhlášeno celkem 17. Smogové situace byly v roce 2018 nejčastěji vyhlášeny na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek‑Místek bez Třinecka (celkem 4). K vyhlášení smogových situací dochází při zhoršených rozptylových podmínkách z důvodu malého proudění vzduchu a inverzního zvrstvení přízemní atmosféry.

Roční imisní limit pro PM2,5 (25 μg.m‑3) byl v roce 2018 překročen na 13 stanicích z celkových 80, tedy na 16,2 % stanic, meziročně tak došlo k navýšení počtu překročení, a to vzhledem k tomu, že v roce 2017 byl roční imisní limit překročen na celkem 10 stanicích z celkového počtu 79, tj. na 12,7 % stanic.

Expozice suspendovaným částicím přispěla podle odhadu SZÚ v hodnoceném období 2006–2018 k předčasné úmrtnosti populace v rozsahu od jednotek procent po cca 10 % v průmyslově zatížené oblasti Ostravsko‑Karvinska. Toto riziko expozice není v populaci rovnoměrně distribuováno, týká se citlivých populačních skupin, zejména chronicky nemocných osob a seniorů.

Zpráva dále například uvádí, že:

  • Meziročně došlo v roce 2018 k poklesu všech emisí základních znečišťujících látek, nejvíce poklesly emise SO2 o 10,9 %.
  • Meziročně došlo k poklesu procenta stanic, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10 ze 46 % v roce 2017 na 40 % stanic v roce 2018. Také se meziročně snížil podíl stanic, kde byl v roce 2018 překročen roční imisní limit pro benzo(a)pyren – v roce 2018 se jednalo o 56,4 % stanic, v roce 2017 o 65,8 % stanic.
  • V roce 2018 nedošlo k překročení imisních limitů stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý a oxid uhelnatý, byl však překročen roční imisní limit pro benzen.
  • Vývoj emisí skleníkových plynů v členění dle jednotlivých kategorií zdrojů se vy­značuje kontinuálním růstem emisí z dopravy. Tento růst odráží zvyšování spotřeby energie v dopravě v důsledku růstu dopravního sektoru a přetrvávající závislost dopravy na fosilních zdrojích energie. Od roku 2000 emise z dopravy vzrostly o 53,8 %, v roce 2017 v meziročním srovnání o 2,8 % (0,5 Mt CO2 ekv.). Rostoucí trend mají rovněž emise z odpadů (o 46,6 % od roku 2000), rostou zejména emise ze skládkování odpadu. Největší dynamiku růstu mají emise F‑plynů, které se používají jako náhrada zakázaných freonů dříve využívaných jako hnací plyny ve sprejích a v chladících zařízeních. V období 2000–2017 emise F­plynů vzrostly přibližně osminásobně, v posledních 5 letech hodnoceného období (2012–2017) o 132,0 %.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Další novinky

Jak nemít plísně v domě?

Jak nemít plísně v domě?

Plísně v domácnosti jsou velkým strašákem. Kromě nevábného vzhledu a zápachu mohou plísně působit velké potíže našemu zdraví,...
Proč zvlhčovat vzduch?

Proč zvlhčovat vzduch?

Proč bychom měli mít doma vlhký vzduch? Jak moc vlhký vzduch je optimální a nestačilo by jen položit mokrý hadr na topení?
Jak doma udržovat čistý vzduch?

Jak doma udržovat čistý vzduch?

Čistička vzduchu je výborný pomocník, není ale samospásná. Abyste se doma znečištěnému vzduchu vyhnuli tím nejširším...