Zpráva o stavu životního prostředí 2018

Zpráva o stavu životního prostředí 2018

Ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, ovlivňujících zemské klima, stagnace podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové produkci energie, nárůst produkce odpadů na obyvatele či vysoce poškozené lesy v ČR – to jsou hlavní problematické oblasti, na které upozorňuje aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2018.

Významným činitelem, který ke znečištění ovzduší, především v městských aglomeracích, přispívá, je silniční doprava. V menších obcích bez významnější zátěže z dopravy a z velkých zdrojů znečišťování ovzduší je rozhodujícím faktorem znečištění ovzduší lokální vytápění domácností.

I přesto, že v dlouhodobém horizontu pokračuje pokles emisí znečišťujících látek, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší (zejména suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu) v oblastech, kde byla v předchozích letech identifikována zhoršená kvalita ovzduší, meziročně významně neklesají. Vývoj kvality ovzduší je doprovázen výkyvy, které souvisejí především s meteorologickými podmínkami a vývojem antropogenních tlaků na kvalitu ovzduší, kterými jsou kromě velkých zdrojů znečišťování zejména vytápění domácností a doprava. K překročení imisních limitů na měřicích stanicích tak docházelo i v roce 2018 zejména v souvislosti s výskytem zhoršených rozptylových podmínek, které bývají spojeny s inverzním charakterem počasí v chladné části roku.

V roce 2018 bylo na území ČR z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 vyhlášeno celkem 10 smogových situací s celkovou délkou trvání 775 hodin, a také 4 regulace s celkovou délkou trvání 259 hodin. Meziročně tak došlo k poklesu těchto smogových situací, a to vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo na celém území ČR z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 vyhlášeno celkem 39 smogových situací o celkovém trvání 3 757 hodin a regulací bylo vyhlášeno celkem 17. Smogové situace byly v roce 2018 nejčastěji vyhlášeny na území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek‑Místek bez Třinecka (celkem 4). K vyhlášení smogových situací dochází při zhoršených rozptylových podmínkách z důvodu malého proudění vzduchu a inverzního zvrstvení přízemní atmosféry.

Roční imisní limit pro PM2,5 (25 μg.m‑3) byl v roce 2018 překročen na 13 stanicích z celkových 80, tedy na 16,2 % stanic, meziročně tak došlo k navýšení počtu překročení, a to vzhledem k tomu, že v roce 2017 byl roční imisní limit překročen na celkem 10 stanicích z celkového počtu 79, tj. na 12,7 % stanic.

Expozice suspendovaným částicím přispěla podle odhadu SZÚ v hodnoceném období 2006–2018 k předčasné úmrtnosti populace v rozsahu od jednotek procent po cca 10 % v průmyslově zatížené oblasti Ostravsko‑Karvinska. Toto riziko expozice není v populaci rovnoměrně distribuováno, týká se citlivých populačních skupin, zejména chronicky nemocných osob a seniorů.

Zpráva dále například uvádí, že:

  • Meziročně došlo v roce 2018 k poklesu všech emisí základních znečišťujících látek, nejvíce poklesly emise SO2 o 10,9 %.
  • Meziročně došlo k poklesu procenta stanic, kde byl překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10 ze 46 % v roce 2017 na 40 % stanic v roce 2018. Také se meziročně snížil podíl stanic, kde byl v roce 2018 překročen roční imisní limit pro benzo(a)pyren – v roce 2018 se jednalo o 56,4 % stanic, v roce 2017 o 65,8 % stanic.
  • V roce 2018 nedošlo k překročení imisních limitů stanovených pro arsen, kadmium, olovo, nikl, oxid siřičitý a oxid uhelnatý, byl však překročen roční imisní limit pro benzen.
  • Vývoj emisí skleníkových plynů v členění dle jednotlivých kategorií zdrojů se vy­značuje kontinuálním růstem emisí z dopravy. Tento růst odráží zvyšování spotřeby energie v dopravě v důsledku růstu dopravního sektoru a přetrvávající závislost dopravy na fosilních zdrojích energie. Od roku 2000 emise z dopravy vzrostly o 53,8 %, v roce 2017 v meziročním srovnání o 2,8 % (0,5 Mt CO2 ekv.). Rostoucí trend mají rovněž emise z odpadů (o 46,6 % od roku 2000), rostou zejména emise ze skládkování odpadu. Největší dynamiku růstu mají emise F‑plynů, které se používají jako náhrada zakázaných freonů dříve využívaných jako hnací plyny ve sprejích a v chladících zařízeních. V období 2000–2017 emise F­plynů vzrostly přibližně osminásobně, v posledních 5 letech hodnoceného období (2012–2017) o 132,0 %.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Další novinky