Alergie a její původci

Jedním z důsledků působení faktorů znečišťujících životní prostředí je i rostoucí výskyt alergie – nemoci, která se ještě v polovině minulého století vyskytovala zcela výjimečně.

Výskyt alergických nemocí je v různých zemích světa rozdílný, především v závislosti na klimatických podmínkách a industriálních faktorech. Obecně platí, výjimkou je Japonsko, že "čím vyspělejší společnost, tím vyšší výskyt alergií je". V rozvojových zemích nepředstavují tyto choroby zatím závažnější problém.

Výskyt alergické rýmy ve vybraných zemích znázorňuje níže uvedený graf. Je patrné, že toto onemocnění je nejčastější ve Spojených státech amerických, což přímo souvisí s tamním masovým používáním klimatizace. K největšímu nárůstu alergické rýmy v posledních letech došlo v Německu a Austrálii. Česká republika je na tom zatím lépe než skandinávské země Finsko, Švédsko a Norsko.

graf_alergie.jpg, 35 kB
Graf: Výskyt alergické rýmy

Výskyt alergických onemocnění kolísá podle statistik Světové zdravotnické organizace mezi 5 až 20 % dospělé i dětské populace, přičemž více alergiků nalezneme mezi městským obyvatelstvem. Podle sociálního postavení trpí v rodinách dělníků alergiemi 4,6 % dětí, u zemědělců 5,3 % a v rodinách inteligence 14,6 %.

V české populaci dosahují alergické choroby čísla kolem 20 %, ovšem výskyt u mladé generace do 15 let činí až 25 %. Výskyt astmatu je v průměru 2,5 %, alergické rýmy 7,4 % a kožních alergií 4,5 %. V absolutních číslech je pak asi 250 000 astmatiků, více než 700 000 osob trpí některou z forem alergické rýmy a přes 400 000 nemocných má alergické kožní onemocnění.

Z dalšího grafu je patrný vzrůstající počet lidí trpících astmatem, kteří jsou v soustavné zdravotnické péči.

graf_astma.jpg, 31 kB
Graf: Dispenzarizovaní pacienti pro astma

Prach

Prachové částice nejvíce znečišťují ovzduší na Zemi. Ve zprávě o znečištění ovzduší v roce 2002, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav, se uvádí, že limitní hodnota 24hodinové koncentrace prachových mikroskopických částic byla v roce 2002 překročena více než pětatřicetkrát. Oblasti, kde koncentrace překračují příslušné limitní úrovně, představují téměř 6,5 % území našeho státu a žije zde více než 23 % populace. Pracovníci Hydrometeorologického ústavu rovněž měřili polétavý prach ve velikostních frakcích PM2,5 a PM10 (částice o aerodynamickém průměru do 2,5 µm, resp. 10 µm). Tyto "neviditelné" částice prachu, vznikající z automobilové dopravy nebo z těžkého průmyslu, jsou pro člověka více nebezpečné tím, že na rozdíl od hrubých částic se nezachytí v horních cestách dýchacích a nejsou vykašlány, nýbrž proniknou hluboko do dýchacích cest. Navíc na sebe vážou různé škodliviny včetně karcinogenních látek.

Pyly

Pylové zrno vzniká v samčích orgánech květu – v tyčinkách. Velikost většiny pylových zrn se pohybuje od 15 do 200 µm. Pylové alergie vyvolávají především menší zrna. Šíření pylových zrn ovzduším je závislé na meteorologické situaci, na vzdušných proudech a na vlhkosti ovzduší.

Pyly větrosprašných rostlin jsou speciálně přizpůsobeny pro dobré šíření vzduchem na značné vzdálenosti, pyly hmyzosprašných rostlin se naopak vzduchem většinou šíří jen na krátké vzdálenosti, proto také pyly vyvolávající alergie jsou převážně produkovány rostlinami větrosprašnými. K vyčištění atmosféry od pylů a jiných větších částic dochází nejlépe při dešti.

K tomu, aby došlo k uvolnění pylu do ovzduší je třeba, aby květy dosáhly určité biologické zralosti. Jejich uvolňování dále závisí na teplotě ovzduší, na vlhkosti a mnohdy na denní době. Ve Střední Evropě se dělí pylová sezóna na tři hlavní období – jarní, kdy dominuje pyl stromů, letní, kdy dominantními alergeny jsou trávy, a podzimní období s dominancí vysokobylinných plevelů, především pelyňku a ambrózie.

Bakterie, viry, plísně, výkaly roztočů

Biologická frakce domácího prachu "bioaerosol" obsahuje plísně, bakterie či frakce jejich těl, roztoče a produkty jejich metabolismu, šupinky lidské kůže, vlasy, chlupy domácích zvířat, částečky textilií i potravin. Hlavním zdrojem bakterií jsou prokazatelně samotní uživatelé bytu. Venkovní vzduch má na jejich vnitřní koncentraci malý podíl. Obdobně je možno použít toto tvrzení pro viry. Množství bakterií a virů se mění velice rychle v závislosti na počtu osob v místnosti, na jejich aktivitách, na velikosti prostoru a na způsobu a četnosti větrání. Pro plísně můžeme najít stacionární vnitřní zdroje (kolonie plísní na stěnách, potravinách, pokojových rostlinách). Jejich množství v ovzduší je závislé na ročním období a počasí.

Mikroorganismy jsou jednobuněčné organismy rostlinného či živočišného původu viditelné pouze mikroskopicky. Jsou přítomny ve vodě, v půdě i v ovzduší. Ve venkovním ovzduší i v ovzduší uvnitř objektů se vyskytuje množství mikroorganismů, na jejichž existenci je člověk dlouhodobě adaptován. Mikroorganismy obsažené ve vnitřním prostředí mohou vyvolat několik nežádoucích účinků na zdraví od nevolností a potíží smyslového ústrojí až k vážnému ohrožení zdraví. Kromě infekčních onemocnění patří mezi nejznámější rýma, kašel, bolesti hlavy, astma, záněty průdušek.

Z mikroorganismů jsou bakterie a mikroskopické vláknité houby - plísně uváděny jako významné alergeny hned za roztoči, prachem a alergeny domácích živočichů. Z hygienického hlediska je závažná produkce toxických látek - toxinů. Ty jsou produkovány jak bakteriemi, tak plísněmi. Zdravotní důsledky po inhalaci bakteriálních toxinů jsou známy jako "horečka ze zvlhčovačů" a jsou spojovány především s inhalací aerosolu z kontaminovaných zvlhčovačů nebo vodních rezervoárů klimatizací. Na rozdíl od ostatních škodlivin v interiéru se mohou mikroorganismy v různých místech vnitřního prostředí kumulovat (v potrubí vzduchotechniky, na filtrech čistících zařízení, v nádržkách zvlhčovačů, v kobercích a čalouněném nábytku) a při vhodných podmínkách i rozmnožovat. Ve vnitřním prostředí se pak mohou vyskytovat i v koncentracích několikanásobně vyšších než je jejich koncentrace ve venkovním ovzduší.

Roztoči jsou paraziti živící se kromě jiného šupinkami lidské a zvířecí kůže. Místem jejich množení jsou zejména lůžkoviny a matrace. Přežívají dobře i ve vlněných textiliích a v kobercích. Je prokázáno, že expozice alergenům získaným z těl roztočů, je hlavním sensibilátorem v prvním roce života a pozdějším významným alergenem pro vyvolání astmatického záchvatu.

Dalším biologickým materiálem obsaženým v domácím prachu jsou kočičí a jiné zvířecí chlupy, části jejich výkalů a slin.


Graf: Velikost částic ve vzduchu

Zdroj: ing. Alena Knoblochová - diplomová práce, MZLU Brno - červenec 2004